V klání nejmladších českých programátorů má Ústecký kraj jediné, ale žhavé želízko. Děti z ústeckého klubu Coder Dojo navrhly rukavici pro nevidomé.
Černé obinadlo na suchý zip, změť drátů a dvě čidla, připomínající kukadla mimozemšťana E.T. Prototyp rukavice pro nevidomé, který ukazuje 13letý Dalibor Andree na napřažené ruce, zatím nevypadá nic moc. Ale funguje to! Stačí se přiblížit na dosah a podivná věcička zapípá. Takže kdyby ji měl na ruce při procházce nevidomý, vyhnul by se nástraze, aniž by předtím musel ohledávat prostor hůlkou. „Vychytávku“ navrhly v uplynulých měsících děti, které se scházejí v ústecké Severočeské vědecké knihovně v klubu Coder Dojo. Nápad přihlásily do soutěže Coolest Projects Česko.
Jak vysvětluje vedoucí klubu, propagační grafik z Ústí Jiří Vilímek, prototyp využívá především schopnosti ultrazvukového senzoru. Ten dnes často zapnou řidiči při parkování. Jak to vlastně funguje? Čidlo vysílá dopředu zvuk podobně jako netopýr. Podle doby, za jakou se odrazí zpátky, vypočítá vzdálenost. A pokud je už kritická, začne pípat. Na sestavení skládačky na ruku použili v ústeckém klubu ještě nanočip Arduino, nepájivé pole, několik malých kabelů a displej.
Na chodu klubu se podílí i Martin Valter, který několik let pracoval v oddělení knihovny pro nevidomé. Ústečtí slepci s žádnou takovou „vychytávkou“ do bibliotéky nechodili. Nanejvýš se speciálním mobilem, který umí nahlas říct, kolik je hodin nebo navigovat – ale jen podle mapy, ne podle skutečného prostoru, kde se nevidomí aktuálně pohybují.
Ajťáci z Ústí původně chtěli umístit senzory na slepeckou hůl, než jim došlo, že s volnou rukou se bude nevidomým chodit lépe. Tak začali pracovat s konceptem rukavice.
Pravda, její aktuální model, který dali v Ústí dohromady, by se ještě dal doladit například gyroskopem, který by změřil i hloubku, aby třeba nevidomý nespadl do díry. Místo pípání by také rukavice mohla mít vibrační motůrky, aby nevidomý upozornění na překážku zachytil v hlučném prostředí. „Má to své mouchy,“ přiznává knihovník Valter. Ale připomíná, že za vynálezem nestojí profesionální vědecký tým, jen dětský kroužek. Snad kdyby se toho chopil nějaký start-up, šlo by to vyladit.
V soutěži Coolest Projects Česko, kam teď z ústeckého zájmového klubu prototyp přihlásili, nicméně nejde o dokonalost, ale o nápad. Děti měly původně na stole i jiné návrhy. Třeba inteligentní koš, který by poznal, co kdo do něj hodí. Nakonec ale daly přednost právě rukavici pro nevidomé. Do klání přihlásili malí programátoři z celého Česka dohromady necelou třicítku projektů. Z Ústeckého kraje jsou malí Ústečané jediní. Jak v ostré konkurenci zabodují, o tom bude jasno do konce května.
Začínající ajťáci se v ústecké knihovně scházejí pátým rokem, teď obvykle ve čtvrtek odpoledne. Jde o jednu z 16 českých buněk celosvětové iniciativy Coder Dojo. „Obecně je málo programátorů a s průmyslem 4.0 jich bude potřeba ještě víc,“ vysvětluje Vilímek smysl vzniku hnutí. „Programování není nic jednoduchého. Je tak dobré vštípit jeho základy už dětem, přiblížit jim informatiku nenásilnou formou. Tak, že to může být i zábava,“ dodal lektor. Děti mají kroužek zdarma.
Zdroj: Děčínský deník
Autor: Jaroslav Balvín
